Naše tělo a mysl spolu úzce souvisí, stejně tak jako naše myšlenky a emoce. Vše je propleteno se vším a celé lidské tělo je složitý komplex, který funguje.
Již dávno je prokázáno, že naše tělo nejsou jen orgány, kterým velí mozek. Naopak, jedná se o velmi složitý systém, do kterého jsou zapojeny i naše myšlenky nebo emoce. Dříve byli lidé schopni svému tělu více naslouchat a dokázali tak určit co se s ním děje i bez pomoci doktorů a moderních přístrojů. V poslední době jsme se naučili více spoléhat na techniku než na vnímání našich vlastních pocitů a náznaků, které nám naše tělo dává. Emoce dokáží naše tělo ovlivnit stejně jako jiná zranění.
Smyslové vnímání je důležitější, než si myslíme
Na fungování našeho těla se výrazně podílejí také smysly. Ty nám kromě informací o okolním světě mohou předat i důležité informace o nás samotných. Důležitým smyslem je čich. Díky němu jsme schopni rozpoznat příjemnou vůni od té nepříjemné nebo dokonce takové, která je nás schopna ohrozit na životě.
Čich funguje díky přítomnosti četných receptorových buněk, které jsou umístěné na samém vrcholu nosní dutiny. Díky nim dochází k zachycení molekul, které jsou uvolňovány do vzduchu.
Receptorové buňky přímo reagují na rozměry těchto okem neviditelným molekul a tím dávají vznik nervovému impulsu. Ten postupuje dále do mozku, kde se nacházejí čichové buňky. Jedná se o velmi organizovaný přenos, na kterém se podílí náš mozek. Díky tomuto systému jsme schopni ze vzduchu rozpoznat i pach, který znamená smrt. Jedná se o výsledné zjištění rozsáhlé studie, která byla provedena na Katedře behaviorální věd na Arkansaské technické univerzitě.
Byl objeven specifický chemický prvek nazývaný putrescin
Na základě této studie byl prokázán vliv putrescinu na naše tělo. Jedná se o chemický prvek, který je typický svým nesnesitelným zápachem. Ten je způsoben rozpadem aminokyselin, ke kterému dochází ve všech organismech.
Ve farmaceutickém průmyslu je využíván na tvorbu pesticidů, ale i k syntéze léků. Pokud se s tímto pachem živočich setká, znamenat to pro něj může 2 věci. Buď se jedná o varování na přítomnost nebezpečného predátora nebo na přítomnost smrtících patogenů.
Jedinec při kontaktu s takovým pachem rychle ustupuje, aby nedošlo k jeho poranění nebo dokonce úmrtí. Při testování na lidech byli jedinci vystaveni nepříjemnému zápachu a sledovala se jejich reakce. První pozorovaným znakem byla bdělost. Porovnávala se reakce na putrescin a čpavek.
Lidé, kteří cítili ve své blízkosti putrescin, byli ostražitější a jejich reakce byly rychlejší. Následně byli lidé vystaveni putrescinu aniž by o tom věděli. Testovalo se, jestli jejich přirozenou reakcí bude únik.
Poté byli požádáni, aby zapsali slova, která jim proběhla hlavou ve chvíli, kdy byli pachu vystaveni. Z výsledků nakonec vyplynulo, že účastníci průzkumu nejčastěji použili slova týkající se ohrožení a strachu. V poslední části experimentu byli lidé vystaveni pachu ve chvíli, kdy četli text. Po přečtení textu měli vyhodnotit, jaký z něj mají pocit. Jen málo z nich vědělo, o čem text byl. To, co ale bylo u všech shodné, byla nenávist, který cítili k autorovi textu. Vystavení pachu tedy spustilo obranné chování.
Zdroj: Dr. Wisman, Prof. Shira / Arkansas Tech University
