Kdo má děti, ví, že scény v obchodech patří mezi nejtrapnější a nejhorší, které jako rodiče nebo prarodiče můžete zažít. Dítě řve, vzteká se a dožaduje se všeho, co na regálech leží.
V další fázi se zmítá v srdceryvném křiku a svíjí se na zemi, aby byl z ostudy doslova kabát. Co v takové chvíli dělat? Propadnout se pod zem a projít potajmu z obchodu nebo zčervenat a snažit se zjednat nápravu? Poradí dědeček z našeho příběhu!
Hysterii bez odezvy
Děti mívají záchvaty vzteku v nejméně vhodných okamžicích, většinou se to týká veřejných míst nebo při nakupování v obchodě. Křik, pláč nebo zmítání unaveného dítěte dychtícího po všem, co se v obchodě prodává, patří k těm nejhorším rodičovským nebo prarodičovským nočním můrám. Vzhledem k okolnostem a ostatním lidem přepadá dospělé bezmoc, tím spíše, když všichni zírají na to, jak nedokážete zvládnout vlastní dítě. Tento dědeček ví, jak situaci řešit elegantně.
Scéna v obchodě jako z nejhoršího filmu
Právě scény hodné nejhoršího filmu byla přítomna žena, která pozorovala dědečka, který nakupoval se svým vnukem, který doslova požadoval vše, co viděl. Po odmítnutí vždy propukl pláč a nesnesitelný křik, který přerůstal v hysterii.
Malý křikloun se domáhal sušenek, bonbonů, limonády i nového autíčka. „Chci to teď hned! Kup mi to!“ křičel malý chlapec a hysterická scéna nabírala na obrátkách. Na dědu však neměl křik žádný vliv. Stále jen opakoval klidným hlasem: „Uvolni se, Alberte, nebudeme tady dlouho, tak zůstaň v klidu, jsi přece statečný!“
Finále u pokladny
Malý hysterický chlapec dokonal své dílo zkázy u pokladny, kdy začal vyhazovat všechno zboží z košíku na podlahu, kopal do věcí a nesnesitelně vyřvával své prosby o koupi toho či ono dál. Ani to dědu nerozhodilo a v poklidu posbíral věci, které položil na pokladní pás a stále jen nahlas opakoval: „Alberte, jen klid, nepanikař, vždyť jsme za 5 minut doma!“
Statečný děda si ví rady
Po zaplacení odcházel muž se svým vnukem za ruku a ženě, která přihlížela této situaci, to nedalo a povídá: „Samozřejmě to není moje věc, ale jsem ohromena, jak takovou situaci zvládáte, jak jste klidný. Albert má štěstí, že má takového dědečka!“ „Děkuji, mladá paní,“ odpověděl starý muž klidným hlasem, „to já jsem Albert,“ ten malý satan, který vyvádí, kamkoli přijdeme a zboural polovinu této prodejny, se jmenuje Steve.
