Pražská zoo se může pochlubit unikátním přírůstkem. Do její expozice přibyli čtyři tasmánští čerti, kteří dorazili z Austrálie na konci loňského roku.
Čtyři vzácní vačnatci si po nezbytné karanténě zvykají na nové prostředí a od čtvrtka jsou k vidění i pro návštěvníky, jak uvedla TN. Jejich získání je součástí mezinárodního programu na ochranu tasmánských čertů, protože jejich populace v přírodě dramaticky klesla kvůli smrtelnému virovému onemocnění. Samci Elrond a Durin a samice Faline a Sandra Dee obydleli Darwinův kráter v dolní části pražské zoo. Durin, paradoxně pojmenovaný dle Tolkienova trpaslíka, je největším kdy chovaným ďáblem ve zdejší zoo.
Tasmánský vačnatec
Ďábel medvědovitý, spíše známý jako tasmánský čert, je masožravý vačnatec pocházející výhradně z Tasmánie. Jeho velikost není nijak impozantní. Má robustní tělo, krátké nožky a černou srst s bílými skvrnami. Přestože v dospělosti váží jen zhruba deset kilogramů, má skus srovnatelný s krokodýlem. Ve volné přírodě hraje roli „uklizeče“ – živí se mršinami, čímž pomáhá udržovat ekosystém čistý.
V historii se tasmánští čerti vyskytovali i na australské pevnině. Kvůli konkurenci větších predátorů, zejména dingů, byli vytlačeni do izolované oblasti ostrova Tasmánie. Jejich populace v poslední době dramaticky klesla kvůli přenosné formě rakoviny, která se šíří kousnutím při vzájemných soubojích, jak uvedla zoo na svých stránkách.
Jihlavská zoo oznámila přírůstek extrémně vzácného zvířete, na které se nyní těší celé Česko
Nový domov v pražské Tróji
Zoo Praha se stala jedním z mála evropských zahrad, které tasmánské čerty chovají. Jejich příchod je výsledkem dlouholeté spolupráce s australským chovným centrem Aussie Ark. Expozice byla navržena tak, aby co nejvěrněji napodobovala přirozené prostředí. Návštěvníci je mohou pozorovat ve výběhu s přírodními prvky, jako jsou kameny, padlé kmeny a husté křoviny.
Dle vedení zoo jsou noví obyvatelé zatím plaší, ale pomaličku si zvykají. Každý ze čtyř jedinců má svou vlastní osobnost – nejprůraznější se jeví Durin, zatímco samička Sandra je někdy kontaktní, jindy plachá. Dá se předpokládat, že až se zvířátka aklimatizují a zoo získá patřičná povolení, přispěje čtveřice nováčků k záchrannému programu, který zahrnuje i případný odchov mláďat. Na SvětěKreativity jsme také informovali o nedávném přírůstku v jihlavské zoo.
Napište komentář