Lékaři jejímu muži nedávali naději. Po těžkém úrazu skončil v kómatu a vyhlídky na jeho zotavení byly mizivé. Manželka se však nevzdala a odmítla jej nechat odpojit od přístrojů.
Tento inspirativní příběh ukazuje, že síla lásky a odhodlání by nikdy neměla být podceňována. A to ani tam, kde vám i lékaři vezmou všechny naděje. Zázraky se totiž občas skutečně dějí. Přesvědčila se o tom manželka mladého muže, jejíž víra v jeho uzdravení nakonec zvítězila. Nic jednoduchého to však ani pro jednoho z nich nebylo.
Utrpěl mnohočetné zlomeniny a těžký úraz hlavy
Matt a Danielle Davisovi byly manželé pouhých sedm měsíců, když měl Matt vážnou nehodu na motorce. Utrpěl traumatické poranění mozku a upadl do kómatu. Lékařům se sice podařilo udržet jeho vitální funkce, ale seznam jeho zranění byl opravdu dlouhý. Mimo jiné utrpěl zlomeninu stehenní kosti, mnohočetnou zlomeninu čelisti, zlomeniny žebra, natržení jater, zlomeniny klíční kosti, zlomeniny lebky, těžké poranění mozku a především byl v kómatu.
Lékaři Danielle oznámili, že jeho šance, že se z kómatu probere je jen 10 % a šance na plné zotavení asi jen 5%. Už devátý den po Matově nehodě jí tak doporučili, aby jej nechala odpojit od přístrojů. Danielle stála před nejtěžším rozhodnutím svého života. „Byla to pro mě těžká volba. Jako jeho žena jsem věděla, že by sám nechtěl zůstat ve vegetativním stavu a lékaři mi říkali, že přesně to se stane. Řekli, že kdyby to byli oni, vytáhli by zástrčku. To by si přáli, aby jejich rodina udělala,“ vzpomíná Danielle jak musela rozhodnout o Mattově životě.
První náznak zlepšení přišel za tři měsíce
Mattův otec byl již po smrti a jeho matka byla příliš nemocná, aby se o něj mohla starat. Danielle věděla, že péče o jejího muže bude nesmírně náročná. Nedokázala se však vzdát i té malé naděje, kterou Matt měl a rozhodla se ho vzít domů. Matt byl z nemocnice propuštěn ve stabilizovaném stavu, vůbec však nekomunikoval. Danielle o něj spolu se svou maminkou po celé dny pečovala. První jiskřička naděje jim svitla, když asi třetí měsíc doma pevně stisknul rehabilitační pomůcku.
To vlilo Danielle do žil novou naději. Přesto Matt stále zůstával v kómatu a to ještě po dlouhé dva roky. Pak pronesl svá první slova. Danielle nevěřila vlastním uším, ale Matt zašeptal: „Snažím se.“ Věděla, že je zpátky a tak se snažili zintenzivnit jeho rehabilitace. Matt začal pomalu přicházet k sobě a po pár měsících se vrátila síla do jeho slabého těla. Ukázalo se, že Matt si na nic, co se stalo před nehodou nevzpomíná. Danielle pro něj byla cizí žena.
Nepochybují, že jednou se plně uzdraví
To pro ni bylo velmi bolestné, ale nakonec i toto překonali a začali si tvořit nové společně vzpomínky. Poté, co Matt nabyl vědomí, začal se rychle zotavovat, i když cesta k plnému zdraví může pro takto postižené pacienty znamenat i léta rehabilitací. To už je však jen malý detail, oproti tomu, co už díky Danielle dokázal. Oba už teď vědí, že jednoho dne bude Matt 100% zdravý, navzdory malé šanci, kterou od lékařů kdysi dostal. Příběh manželů Davisových dokazuje, že láska může překonat i nejtěžší situace a že neotřesitelná oddanost partnera i blízkých může významně ovlivnit proces uzdravení.
Zdroj: ABCNews
Napište komentář