Osiřelé hříbě ztratilo chuť žít a mělo sebevražedné sklony. Zlomené srdce se mu snaží vyléčit toulavý pes

Fotografie: Depositphotos

Toto hříbě mělo těžký příchod na svět. Jen několik dní po svém narození přišlo o matku. Před nekonečným zármutkem ho zachránil 5letý pes.

Narození potomka je vždy velkou událostí, a to jak pro lidi, tak pro zvířata. Na příchod svého hříběte se těšila i klisna Sandy, kterou na své farmě chovala Karle Swindle. Bohužel pouhých 9 dní po porodu svého potomka uhynula. Hříbě, jež dostalo jméno Tye, hluboce truchlilo. Několik celých dní pouze leželo ve svém boxu a odmítalo se zvednout, nažrat, nebo vyjít ven. Nikdo neví, jakým směrem by se jeho osud ubíral, nebýt starostlivého psa Zipa, který mu celou dobu dělal společnost. Karla Swindle věří, že Zip zachránil hříběti život.

Pomoc přišla z nečekaných míst

Pohnutý příběh (nyní již dospělého) hřebce Tye se odehrál před třemi lety, avšak ještě dnes jsou na jeho chovatelce Karle znát hluboké emoce. Když se Tye v roce 2019 narodil, záhy osiřel. V pouhých 9 dnech se musel, kromě adaptace na nový svět, vyrovnávat se ztrátou matky. Její smrt nesl velmi těžce – po celé týdny odmítal vyjít ven ze svého boxu, žral jen minimálně a téměř neustále ležel. I přesto, že se Karla snažila hříbě všemožnými způsoby motivovat k zájmu o okolní svět, nesetkala se s úspěchem.

O to více ji překvapilo, když zjistila, že její tehdy 5letý pes Zip hříbě vytrvale konejší. Každé ráno, když Karla přicházela k boxu, v němž byl Tye ustájený, Zip na ni netrpělivě čekal. Jakmile otevřela dveře, ihned vběhl dovnitř a položil si na hříbě tlapku nebo hlavu. Tye také olizoval nebo si vedle něj sedl a srdceryvně kňučel (vyjadřoval tak svůj zármutek nad ztrátou Sandy). Pro Karlu bylo Zipovo chování nečekané – pes nikdy předtím neprojevoval zájem o ustájené koně, ani o kontakt s nimi.

Nejlepšími přáteli zůstanou navždy

Duševní spojení, které Zíp a Tye navázali, je podle Karly výjimečné. Hříbě dle jejího názoru v ten stejný den přišlo o matku a zároveň získalo věrného přítele na celý život. Pes ho totiž svým způsobem adoptoval. Od té chvíle se mu stal nejlepším přítelem i opatrovníkem. Svým chováním dával Zip hříběti najevo soucit i blízkost, které s ním cítil. Po několika týdnech truchlení se Tye poprvé odhodlal vyjít ze svého boxu ven (při tom se neustále otáčel na Zipa).

Za několik dalších dní získalo hříbě mnohem větší sebevědomí a začalo se družit s ostatními koňmi. Zip ho pozoroval zpovzdálí a vypadal spokojeně. I přesto, že se záhy oba přátelé rozešli a v současné době jsou na sobě nezávislí, je Karla přesvědčená, že mají jeden pro druhého ve svých srdcích zvláštní místo. Bez Zipovy pomoci by se totiž Tye nikdy nemohl stát tím sebevědomým a zdravým hřebcem, jímž je nyní – a za to nepřestane být Karla Zipovy nikdy vděčná.

Zdroj: AL