Jedna z výrazných tváří české kinematografie odešla 6. února 2026 v 86 letech. Její role v pohádkách, muzikálech i dramatech nezapomeneme.
Jana Brejchová se poprvé objevila před kamerou už jako 13letá školačka v dramatu Olověný chléb z roku 1953 režiséra Jiřího Sequense. Brzy poté se díky Jiřímu Krejčíkovi prosadila v řadě filmů konce 50. let, například Morálka paní Dulské, Probuzení či Vyšší princip, což jí otevřelo cestu k roli jedné z ikon české kinematografie. V 60. letech se stala jednou z nejpopulárnějších hereček a byla přirovnávána k Brigitte Bardot. Zazářila i ve filmech Každý den odvahu (1964) či Kdyby tisíc klarinetů (1965).
Za kamerou i před ní aneb filmová a televizní kariéra
Jana Brejchová nebyla jen tváří filmového plátna, ale v soukromí i ženou se složitými životními cestami. V mládí byla několikrát vdaná, za Miloše Formana, Ulricha Theina a Vlastimila Brodského. S Brodským měla dceru Terezu Brodskou, která pokračovala v herecké tradici rodiny. Její vztahy, včetně partnerství s hercem Jiřím Zahajským, zůstávaly dlouhodobě sledovaným tématem veřejnosti, přesto Brejchová většinou mluvila o soukromí jen sporadicky a proslula svou plachostí.
Během téměř 60leté kariéry se Jana Brejchová objevila ve více než stovce filmů a televizních inscenací. S Jiřím Krejčíkem vytvořila zásadní filmové role, které jí otevřely cestu na mezinárodní festivaly, například Vyšší princip jí přinesl ocenění na Mezinárodním filmovém festivalu v Locarnu (1960). Spolupracovala s režiséry nové vlny i s Evaldem Schormem či Jiřím Svobodou, kde dokázala v psychologických rolích prokázat hluboké herecké schopnosti.
Národní divadlo potvrdilo smrt jednoho z nejslavnějších režisérů. Zanechal za sebou hlubokou stopu
Upřednostnila domácí scénu
I přes možnost mezinárodní kariéry v Německu dala přednost domácím filmům, často vystupovala po boku Vlastimila Brodského. V polistopadové kinematografii už se příležitosti srovnatelné s dřívějšími rolemi nedostávaly, poslední významná filmová role přišla až v roce 2006 ve snímku Kráska v nesnázích, za niž získala Českého lva.
Vedle filmu se Brejchová věnovala i televizi a divadlu. Od 70. let se pravidelně objevovala v televizních seriálech, které se staly kultovními, třeba F. L. Věk, My všichni školou povinní, Arabela, a její charismatický výkon zůstává součástí české popkultury. Divadlu se začala věnovat intenzivněji až v 90. letech, v pozdějších letech účinkovala v zájezdových představeních jako Dobrou noc, mami či Čtyři pokoje do zahrady, čímž si udržovala kontakt s publikem i mimo filmová plátna.
Život mimo kamery a poslední roky
Jana Brejchová se narodila 20. ledna 1940 v Praze a vyrůstala v chudých poměrech se šesti sourozenci. Od mládí kombinovala práci, studium a herecké role, od čtrnácti let pracovala jako písařka, přičemž už tehdy objevovala herecké příležitosti. Její život byl provázen zdravotními problémy. Po smrti Jiřího Zahajského (2007) se objevila Parkinsonova choroba a neurologické potíže, včetně drobného nálezu na mozku. Od 75 let byla upoutána na lůžko, poslední léta pobývala v Motole v léčebně dlouhodobě nemocných, kde svůj život uzavřela. Nedávno zesnula i oblíbená moderátorka Hana Rendeková, jak jsme na SvětěKreativity.cz informovali.
Zdroj: Autorský text redakce SvětKreativity.cz, podklady z veřejně dostupných informací na webu Wikipedie, TN, YouTube Oldřich Janeba – FILMSTORY
Napište komentář