Vybudovat vztah mezi nevlastní matkou a dítětem bývá složité. Důkazem toho je příběh malé Elišky

Fotografie: Freepik

Citlivé téma, o kterém se moc často nemluví. Nesnášenlivost mezi nevlastní matkou a dítětem bývá dokonce jedním z častých důvodů rozpadu těchto vztahů.

Když slyšíte slovo macecha, jistě se většině z vás vybaví některá z pohádek, kde tato osoba nebyla zrovna sympatická. Stačí vzpomenout na Popelku nebo na stále populárního Mrazíka. Když ale přejdete od pohádek do reálného života, uvědomíte si, že macechou by se v dnešní době dala označit každá žena, jejíž partner má jedno či více dětí z předchozích vztahů. Vybudovat vztah nevlastní matky a dítěte tak, aby byl funkční a akceptovatelný pro všechny zúčastněné, je velmi náročné i v dnešní době, kdy zdaleka není neobvyklý.

Očima dítěte

Devítileté Elišce se rozvedli rodiče. Tatínek se zamiloval do jiné paní a chce, aby si ji oblíbila i Eliška. Ta je po většinu času doma se svou vlastní maminkou, která pláče nad tím, že je tatínek opustil a odešel s jinou ženou. Eliška je zoufalá, protože buď utěšuje svoji maminku, kterou miluje a lituje, nebo je s tátou, kterého taky miluje, ale má pocit, že jí i mamince ublížil.

V jejích očích však za to může právě nevlastní matka, která ho od rodiny odvedla. Jako velká část dětí i Eliška se snaží otci ukázat, že si nevybral správně tím, že odmítá akceptovat téměř vše, co on nebo jeho nová partnerka říkají.

Fotografie: Pxhere

V tomto případě není odmítavý postoj dítěte namířen přímo proti nevlastní matce osobně. Velmi pravděpodobně by se tak Eliška chovala k jakémukoli jinému vetřelci, který by jí rozbil domov. Tady může podstatně pomoci jasný postoj biologického otce, který by měl Elišce vysvětlit, že ji miluje pořád stejně a nic na tom nemění ani fakt, že žije s jinou ženou.

V ideálním případě by měla v zájmu dítěte zasáhnout i biologická matka a situaci s Eliškou probrat střízlivě a bez ublížených emocí. Zajistí tak, že si Eliška uchová hezký vztah se svým otcem a nebude se mezi jimi zbytečně vytvářet nepřátelská propast.

Očima nevlastní matky

Dvaatřicetiletá Alena se zamilovala. Její ideál jí ale na páté schůzce prozradil, že je ženatý, ale rozvádí se. Také jí řekl, že má dvě děti a chce je do střídavé péče. Alena sama děti nemá a zatím o nich ani neuvažovala. Je ale natolik zamilovaná, že se rozhodne to zkusit. Není si však jistá, do čeho jde, protože s dětmi nemá téměř žádné zkušenosti.

Na prvním setkání s dětmi je velmi nervózní, což ony velmi rychle poznají a dávají to najevo všemi možnými způsoby. Prostě se ji snaží odehnat. O to hůř, že jejich otec, který je vidí po několika týdnech, je z nich celý pryč a nevnímá žádnou jejich chybu. Přece jen jsou to jeho milované ratolesti.

Fotografie: Freepik

To není zrovna ideální začátek dobrého přátelského vztahu mezi dětmi a nevlastní matkou. Otec by měl zasáhnout a s dětmi promluvit. Neměl by ale zapomínat, že děti byly postaveny před hotovu věc na základě rozhodnutí svých rodičů.

To, aby vzaly novou situaci na vědomí, bude stát čas a spoustu trpělivosti. Zrovna tak musí být velmi vytrvalá i trpělivá Alena. Oproti dětem má ale tu výhodu, že se sama rozhodla ve vztahu pokračovat a vytvořit si hezký vztah i k dětem svého partnera.

Zdroj: NZHerald