Výchova dětí je samozřejmě individuální věc, ale vždy hraje roli i to, kde žijí, či jaká je doba. Nutno říci, že by často nebylo od věci změnit současné styly výchovy a inspirovat se v minulosti. Proč? Jelikož v něčem měla daná doba přece jenom výhody.
Dříve bylo lépe …
Tuto frází jistě pravidelně slýcháte od starších spoluobčanů. Musíme říci, že toto určitě neplatí. Ale pokud by se porovnávala jenom výchova dětí, tak dřívější doba měla přece jenom něco do sebe. Dalo by se říci, že dříve byly děti přece jenom více připraveny na budoucí život. Na druhou stranu doba to po nich i částečně vyžadovala, jelikož po studiu člověk hned nastupoval do práce a zakládal rodinu.
I proto často ve dvaceti věděl a uměl to, co dnes nezvládají ani třicátníci. Dnes se sice vše posouvá, ale když porovnáme dřívějšího člověka a současného, jsou mezi nimi velké rozdíly.
Důraz na samostatnost
Někteří rodiče dnes říkají, že jejich výchova dítěte je založena na tom, aby z něho vyrostla individuální a samostatná osobnost. Realita je však taková, že z takových dětí vyroste rozmazlená osoba, která si myslí, že vše musí být po jejím. Přitom v minulosti byla samostatnost něčím zcela běžným.
Děti měly disciplínu a poslouchaly, ale zároveň si dokázali sami mnoho věcí zjistit, sehnat, vyrobit, opravit nebo udělat. Nebylo výjimkou, že byly celé odpoledne venku, aniž by rodič tušil, kde vlastně jsou. Zkrátka byly samostatné, ale zároveň nezapomínaly na zodpovědnost.
Nuda a displej telefonu
I zábavy měly dřívější děti o poznání více. V televizi byly 2 programy a z další elektroniky bylo doma jenom rádio. Výchova dětí spočívala hlavně v tom, že se s nimi trávil čas venku. Byly to různé výlety, spojené s poznáváním mnoha míst. Dnes je to jenom nuda a trávení času před displejem telefonu, tabletu nebo notebooku.
Je to dáno i tím, že mnoho rodičů se věnuje jenom kariéře a tak na děti nemá dostatek času. Elektronika jim tak nahrazuje sociální kontakt. A bohužel i mezi vrstevníky. Než by dítě šlo ven, raději si hodiny s druhou osobou píše na sociální síti.
Kniha? Co to je?
Dříve bylo také zcela běžné čist knihy. Ať už kvůli zábavě, tak pro vzdělání. Dnešní děti však téměř ani nevědí, co to kniha je. Do ruky ji vezmou jenom kvůli povinné četbě a možná ani to ne. Proč také, když je vše potřebné na internetu – včetně hotového referátu.
Když už kniha, tak musí být v audio podobě, nebo ještě lépe ve formě filmu, který byl na její motivy natočen. I takto vypadá dnešní generace.
Je to v pořádku?
Je jasné, že neustále v minulosti žít nelze. Doba se neustále vyvíjí, vše jde kupředu a i výchova dětí se jí musí přizpůsobit. Je ale otázkou, zda je to dobře a zda by se neměl hledat kompromis mezi starou dobrou klasikou, a současným přístupem. Extrémy jsou špatné, ale najít si to nejlepší z obou variant by určitě nebylo na škodu. Ale počkejme, až dnešní generace vyroste. Třeba nás překvapí …
Fotografie: Pixabay