Elektřina je jako malé kouzlo. Zdánlivě z ničeho se vytvoří energie, která dokáže doslova rozhýbat svět. Ačkoliv je dnešní svět přesvědčen, že současná společnost je ve využívání elektrické energie v historii první, opak je pravdou a elektrolytické baterie používané na pokovování předmětů, byly nalezeny v tisíce let starých vykopávkách.
A na podobném principu, jaký použili dávní předkové k vygenerování elektřiny za pomoci chemické reakce, funguje také pokus s výrobou elektřiny za pomocí citrónu. A díky elektrickému výboji pak dokážeme zapálit i oheň, aniž bychom měli k dispozici sirky nebo zapalovač. Potřebujeme k tomu jenom pár jednoduchých pomůcek.
Party s citrónovou elektřinou
Princip výroby elektřiny chemickou reakcí je rozklad určitých prvků v kyselém prostředí. V našem případě použijeme základních pár předmětů, jako je šest měděných džínových cvočků, šest malých zinkových hřebíčků, kus drátu a kousek ocelové vlny. Elektřina je generována oxidační redukcí, což je druh chemické reakce, k níž dochází při rozpouštění zinku a mědi v kyselině. Citrón sám o sobě elektřinu generovat neumí, ale ve spojení s těmito prvky to jde snadno.
Z citronové baterie můžeme dostat napětí až o jednom voltu. Začneme tím, že do citrónu zapícháme hřebíčky, a to tak, že vytvoříme jednu řadu zinkových hřebíků a asi půl až centimetr vedle zase řadu měděných cvočků ve stejném počtu, kolik je těch zinkových.
Drátek nastříháme na kousky dost dlouhé na to, aby se jimi daly diagonálně propojit měděné cvoky se zinkovými hřebíky a na konci je párkrát otočit dokola, aby držely.
Tímto způsobem propojíme drátky šikmo vždy první měď s druhým zinkem. Jeden zinkový hřebík zůstane volný a z druhé strany jeden měděný také.
Pokračujte ve čtení článku na další stránce
