To nejhorší, co se může rodič dozvědět, je, že je jeho potomek v nemocnici v kritickém stavu. Občas se na něj ale usměje štěstí, jako v případě tohoto malého chlapce.
Waylon Saunders byl dvacetiměsíční syn Gilliana a Garthy Saundersových. Chodil do školky, kde ho to moc bavilo. Rád si tam hrál s hračkami i s dětmi, maloval, kreslil a tvořil. Pravidelně chodili ven, ať už na procházky, nebo na zahradu, kde měli hřiště. Na něm se nacházely skluzavky, prolézačky a houpačky. Ty měl moc rád. A jednou za měsíc jeli na bazén, kde se učili základy pohybu ve vodě a plavat. Jednou se ale malému Waylonovi stala na bazéně nehoda. Spadl do vody a začal se topit. Následně byl převezen do nemocnice.
Nikdo si ho nevšiml
Dobrodruh Waylon rád chodil, kam neměl, a to bez vědomí kterékoli učitelky. Měli se všichni shromáždit u sprch, chlapec ale už chtěl do vody. Během chvíle se dostal až do plaveckého areálu. Žádná učitelka a ani žádný zaměstnanec si proběhnutí malého batolete nevšimli. Ten z toho, jak byl nadšený, skočil do vody. Její problém byla její teplota. Obvykle si totiž dávali lehké protažení a osprchovali se, aby si zvykli na nižší teplotu. Navíc se do bazénu dopouštěla voda horká, aby se její teplota o pár stupňů zvedla.
Waylon ze samé radosti do studeného bazénu skočil. V té chvíli se malé tělo chlapce dostalo do teplotního šoku. Začal se topit, trvalo bezmála pět minut, než na to všichni přišli. Instruktoři pro chlapce urychleně skočili. Po vytáhnutí byla zahájena první pomoc, chlapec byl celý červený a neměl puls. Ještě během záchrany zavolali záchranou službu. Všichni ale podvědomě cítili, že chlapec bude mít vážné zdravotní komplikace. Ani po příjezdu sanitky nebyl chlapci nahmatán puls a pořád nedýchal. Připojili ho ke všem možným přístrojům a naložili do vozu.
Byl v kritickém stavu
Jeho tělesná teplota byla tak nízká, že ani přístroje ji nebyly schopny změřit. Na pohotovosti v Charlotte Eleanor Englehart Hospital pokračovali s oživováním. Ani po několika minutách se doktorům stále nepodařilo přivést Waylona k životu. Když se to dozvěděli, zbylí doktoři na oddělení nechali své práce a okamžitě tam přiběhli. Nanosili tam ohřívače a dýchací přístroje, sestry mu namáčely končetiny v teplé vodě. Waylonova zástava trvala téměř tři hodiny. Jeho přivolaní rodiče celou tu dobu stáli venku a pouze se modlili.
Byl to jeden z nejtěžších případů za celou moji dosavadní kariéru. Všichni pomáhali chlapce oživit, všichni doktoři, kteří měli zrovna volno, a hlavně sestry,“ vzpomíná Dr. Taylor. Ředitelka pediatrie, Dr. Janice Tijsenn, byla celou tu dobu na telefonu a vedla tým Petrolia na dálku. „Celou dobu jsme měli podporu na lince od týmu v Londýně.“ Po třech hodinách se chlapcova tělesná teplota zvýšila a srdce mu začalo bít. Okamžitě ho převezli do londýnské nemocnice Victoria, kde se o něj dále starali a také ho uvedli do kómatu.
Poděkovali celému oddělení
Je až neuvěřitelné, že po probuzení neměl chlapec jediné potíže. Choval se naprosto normálně, nebylo na něm ani známky nehody. Po dvou týdnech byl propuštěn a domů odcházel po vlastních nohou. Sice dostal na domácí léčbu spoustu léků, ale jinak byl v pořádku. Dnes je zpátky doma a daří se mu. Rodina mezitím obvinila školku z trestného činu poškození zdraví z nedbalosti. Na pomoc nemocnice nezapomněli, na jejich dobročinný účet poslali velkou peněžní odměnu a osobně přišli poděkovat s náručí plnou květin.
Zdroj: InspireMore
Napište komentář