Většina lidí má o vitamínech alespoň základní přehled. Obecně se nejčastěji hovoří o vitamínu C, A, D či vitamínech skupiny B. Neméně důležitý je ale také vitamín K. Už jste o něm slyšeli? Vitamíny a minerální látky jsou velmi důležité pro správné fungování našeho organismu a je nutné je našemu tělu pravidelně dodávat, nejlépe ve formě pestrého a zdravého jídelníčku.
Pokud jde o vitamíny, odborníci je dělí na třináct základních druhů, z nichž každý v našem organismu přispívá k něčemu trochu jinému.
Kde se vitamín K vyskytuje?
Pod označením vitamín K se ve skutečnosti ukrývá skupina organických látek, které jsou považovány za jednu ze základních živin. V přírodě se vitamín K vyskytuje ve dvou různých formách. První formou je tak zvaný vitamín K1 neboli také fylochinon, fytomenadion či phytonation. Tato podoba se vyskytuje v rostlinách, a my ji tak přirozeně konzumuje v nejrůznějších produktech rostlinného původu.
Vysoký obsah vitamínu K má především zelená zelenina, která je bohatá na chlorofyl, tedy například brokolice, kapusta, špenát, růžičková kapusta, různé druhy salátů, chřest, petržel, celer, dále také červená řepa, okurky, cukety a hrášek. V menší míře najdeme vitamín K také v jahodách, květáku, bramborách, mrkvi, ořechách či zeleném čaji.
Druhou formou je vitamín K2 neboli menachinon, který je produkován mikroorganismy, které žijí v našem zažívacím systému, zejména ve střevech. Mimochodem za popsání vitamínu K byla roku 1943 jeho objevitelům udělena Nobelova cena za medicínu.
Proč je vitamín K pro náš organismus důležitý?
Z hlediska své funkce je vitamin K nezbytný zejména pro správnou činnost jater a také funkční srážlivost krve. Jinými slovy je vitamín K potřebný především proto, abychom příliš nekrváceli.
Vitamín K hraje důležitou roli také při udržování rovnováhy vápníku v těle. Pomáhá ke správnému přijímání vápníku kosterním systémem, a tak zabraňuje řídnutí kostí. V neposlední řadě má rovněž antibakteriální, antifungální a protizánětlivé vlastnosti.
U dospělých osob je nedostatek vitaminu K jevem poměrně vzácným. Pokud dospělé jeho nedostatek trápí, většinou je to v důsledku nějakého závažného onemocněními střev či jater, po dlouhodobé léčbě antibiotiky, která poškodila střevní mikroflóru, dále u pacientů s celiakií, cholestázou či cystickou fibrózou.
Nedostatek vitamínu K versus nadbytek vitamínu K
K nejčastějším příznakům, které na možný problém nedostatku vitamínu K upozorňují, patří krvácení z nosu či ze zažívacího systému, u žen rovněž neobvykle silná menstruace, sklon k snadné tvorbě modřin a problém se zastavením krvácení v případě úrazu, hematurie a také časté průjmy. Pokud se na problém s nedostatkem vitamínu
K nepřijde nebo pokud se neřeší, může jeho dlouhodobý nedostatek vést k osteoporóze, anémii, poškození jater, žloutence či kalcifikaci krevních cév.
Pokud někdo dlouhodobě užívá vitamín K ve formě doplňků stravy, může to vést k problému opačnému, tedy dá se říci k přebytku vitamínu K v organismu. Mezi nejčastější příznaky nadbytku vitamínu K patří nadměrné pocení, návaly tepla, bolesti a špatná funkce jater.
Problém nedostatku vitamínu K u novorozenců
Na rozdíl od dospělých osob je problém nedostatku vitamínu K poměrně častý u novorozených dětí. Příčinou je zejména skutečnost, že střeva novorozenců nemají ještě dostatek bakterií k produkci tohoto vitamínu.
Následkem nedostatečného množství vitamínu K může být hemoragické onemocnění novorozenců, které je velmi nebezpečné, neboť může vést až k život ohrožujícímu krvácení do vnitřních orgánů. Z tohoto důvodu je tak novorozeným dětem často podávána malá dávka vitamínu K intramuskulárně.