Nejvíce pozornosti věnujeme logicky zraku, který hraje roli i v dnešním kvízu. Bez těch dalších by však naše zkušenost s okolním světem byla nepředstavitelná.
Světový rekord v ostrosti zraku stanovil v roce 1985 Dr. Dennis Levi. Na vzdálenost 1,5 kilometrů byl schopen rozeznat jasnou čáru tlustou 5 milimetrů. Sedíte doma často u televize? Nejspíš vás čekají bolesti hlavy, váš zrak to ale nijak neohrozí. To samé platí pro čtení v tlumeném světle. Oči budou jen rychleji unavené, protože pracují v náročných podmínkách. Jeden z 20 lidí je barvoslepý, kterážto vlastnost se častěji vyskytuje u mužů.
Spolupráce zraku a sluchu
Souvislost zraku a sluchu napadne málokoho. Nicméně i slabý zvukový podnět stačí k tomu, aby na něj zareagovaly naše zorničky. Právě proto jsou chirurgové, zlatníci či další přesní řemeslníci rozladění z i minimálního vyrušení. Dočasně jim to totiž kazí adaptovaný zrak. Pokud si dáte opravdu vydatné jídlo, nějakou dobu budete také hůře slyšet. Teď tedy pečlivě napněte svůj zrak a najděte v soustavě písmen jedno odlišné. Nenechte se vyrušit.
Vaše uši dokážou poměrně dobře určit i směr, odkud zvuk přichází. Jsou nicméně méně schopné, co se týče detekce vzdálenosti jeho zdroje. Asi 90 % znalostí malého dítěte pochází z konverzací, které mimoděk vyslechnete. Více jak třetina dětí se sluchovým postižením selže ve škole minimálně v jednom z předmětů. Tzv. tinnitus, neboli bzučení v uchu a šelest, postihuje cca 15 % dospělých Američanů, pochází už ze starověku.
Co a kde dovedeme ochutnat?
V dětství či dospívání jste se nejspíš dověděli o mapě chutí v ústech. Tedy že špička jazyka zachytne sladké, zadní část hořké, strany pak slané a kyselé. Tohle celé je však mýtus. Existují sice receptory schopné zachytit tyto chutě, nejsou ale na konkrétních místech. Místo toho jsou rozptýleny po celé ploše jazyka. Takže když se jakýmkoli jeho místem dotknete povrchu, ucítíte každou z chutí. A tady máte ono zapeklité odlišné písmenko.
Rejstřík chutí se ovšem nedávno rozšířil. Teprve v moderní době totiž francouzský výživový poradce Philippe Besnard objevil chuťové buňky, které velmi specificky reagují na kontakt s tukem. Celkově se tyto buňky obnovují a umírají každých několik dní. jak ovšem stárnete, cyklus se zpomaluje, takže vám chuť „odchází“. To vysvětluje, proč si starší lidé jakýkoli pokrm více solí a pepří. Tato móda se bohužel rozšiřuje i na mladší ročníky.
Napište komentář