Žena obdržela pozvánku na třídní sraz, který se měl konat dvacet let po dokončení základní školy. Jenže na tuto dobu by raději zapomněla.
Pro většinu jejích bývalých spolužáků by to zřejmě byla šance setkat se po letech, nostalgická a lákavá příležitost zavzpomínat na mládí a sdílet, kam je život zavedl. Nicméně pro Annicu, nyní 36letou ženu žijící ve Švédsku, tato pozvánka otevřela staré rány, které se nikdy zcela nezacelily. Její vzpomínky na školní léta jsou protkány bolestí, která ji pronásledovala nejen v průběhu dospívání, ale i v dospělosti.
Annica se rozhodla na sraz nejet
Místo osobní účasti poslala spolužákům zprávu, která se během krátké doby stala virální a rozšířila se po sociálních sítích s překvapivou rychlostí. Její dopis, na první pohled jednoduchý, zasáhl tisíce lidí. V několika větách shrnula nejen své pocity, ale také důležité poselství o důsledcích šikany, které podle webu Webniusy oslovilo mnohé.
Annica svůj dopis začala zdvořilým poděkováním. Přestože začátek její zprávy může působit jako úvod k běžnému vzkazu plnému nostalgie, následující řádky rychle odhalily skutečnou hloubku jejích emocí. Na svých sociálních sítích následně uvedla, že v dopise stálo následující: „Bohužel pro mě byla tato doba nejstrašnější a nejtemnější v mém životě.“
Každý pátek jí manžel nosí květiny. Důvod jeho činu ženě vhání slzy do očí. Chce se rozvést
Vzpomínky na osmou třídu nejsou nijak radostné
Ve své zprávě popsala, jak ji spolužáci neustále ignorovali, nebo ji dokonce šikanovali. Vybavila si okamžiky, kdy se snažila procházet školními chodbami obklopená tichým opovržením, škodolibými pohledy a tlumeným smíchem, který se ozýval za jejími zády. Pro některé z jejích vrstevníků se stala snadným cílem. Byla odlišná a právě tato odlišnost ji v očích ostatních spolužáků učinila zranitelnou.
Její slova nebyla jen o minulosti – ukázala, jak hluboko šikana zanechala stopy v její psychice. Navzdory tomu, že uplynulo již dvacet let, bolestné vzpomínky nezmizely. Šikana, kterou Annica zažívala, nebyla jen fyzická nebo slovní. Byla to především neustálá emocionální a psychická zátěž. Dennodenně musela čelit opovržení, které ji zraňovalo a ovlivnilo způsob, jakým vnímala nejen sebe, ale i svět kolem sebe. Na SvětěKreativity jsme také napsali, jak si učitel poradil s šikanou kvůli botám jednoho z žáků.
Napište komentář