Jak to tak vypadá, vědci našli uspokojivou odpověď na schopnost některých lidí spatřit duchy. Dle expertů je zásadním faktorem skutečná víra v paranormální jevy.
Jak zdůrazňuje jeden ze sociologů: „První podmínkou k tomu, aby byl v domě duch, je člověk, který bude věřit, že je v domě duch.“ Tohle je sice podstatná složka, není však jediná. Velkou roli hraje také konkrétní chemický proces v mozku. Ten je pak odpovědný za naše vnímání nadpřirozených bytostí. Jak se totiž ukazuje, někteří lidé mohou být k takovému talentu vybaveni evolučně. Případně budou aspoň náchylní k tomu takové fenomény vidět či jinak zachytit.
Co a jak vnímáme
„Existují důkazy, že lidské bytosti mohou být k vidění duchů nebo jiných paranormálních skutečností evolučně náchylní. Pokud je to i váš případ, máte nejspíš něco společného s 18 % Američanů.“ Vysvětluje situaci profesor psychologie DR. Frank McAndrews z Knox College v USA. Podle badatelů, což potvrzují i EuroZprávy, „může za správných okolností vidět ducha každý z nás. Někteří jsou k tomu ale vybaveni více, než ostatní,“ zdůrazňuje McAndrews.
Ve svých textech citoval i slova sociologa Christophera Badera, že „První podmínkou pro přítomnost ducha v domě je někdo, kdo věří, že tam duch je.“ Právě v takových situacích jsme totiž vedeni naším očekáváním, potřebou a přesvědčením. Vztahuje se to hlavně na smyslové informace, které přijímáme. Hodně jich je povrchních a hlavně nejednoznačných. Čekají tak na interpretaci naším mozkem. O znacích přítomnosti duchů už se SvětKreativity zmiňoval.
Parkinson a Poirot
McAndrews zmínil také studie z roku 2013. Podle nich platí, že „nadpřirozené zážitky se velmi často vyskytují v život ohrožujících situacích nebo velmi explicitních prostředích.“ Došlo i na lidi s Parkinsonovou chorobou. Asi polovina jich totiž hlásí výskyt halucinací, kolikrát vidí duchy nebo jiné bytosti. Podobné zkušenosti platí i pro jachtaře, horolezce nebo polárníky. Ti prochází stavy typu hypotermie, které jsou odpovědné za změny chemie uvnitř lidského mozku.
Respektovaný kazatel prozradil, jak je to s posmrtným životem ve skutečnosti. Stačí se řídit tímto
Tento mechanismus se vyskytl i detektivních románech Agathy Christie, konkrétně případech Hercula Poirota. Slavného detektiva se během vyšetřování zeptali, jestli věří na paranormální jevy. Poirot věřil na lidi, kteří v takové věci věří. Tohle platí i pro případnou snahu někoho proklít. Pokud totiž člověka přesvědčíte, že je prokletý, začne se tak chovat. A je vysoká šance, že na sebe sám přivolá události, které by bylo možné prokletím vysvětlit.
Napište komentář