Těsné kabiny, kolejnice plné vodního kamene a vysoké vaničky už ne. Do koupelen se stále víc dostává otevřená walk-in sprcha.
Když člověk vstoupí do dobře navržené koupelny s walk-in sprchou, na první pohled kolikrát ani nemusí poznat, kde sprchovací prostor začíná a končí. Žádné dveře, žádné plastové profily a žádná vysoká vanička. Jen velká skleněná plocha, dlažba plynule pokračující pod sprchovou hlavici a otevřený vstup. V poslední době se otevřené sprchy dostávají do českých novostaveb i rekonstrukcí a jejich přednosti začínají přesvědčovat i lidi, kteří byli zvyklí na klasický kout.
Walk-in není jen designová hračka
Princip je překvapivě jednoduchý. Sprchový prostor je obvykle oddělený jednou pevnou skleněnou zástěnou a místo dveří zůstává volný průchod. Voda mizí přes podlahový odtok, takže není třeba klasická vanička. Koupelna díky plynulému přechodu působí větší a vzdušnější. Podle Deníku se walk-in sprchy v českých novostavbách a při rekonstrukcích objevují čím dál častěji, mimo jiné i třeba kvůli bezbariérovému vstupu, vzhledu a jednoduššímu čištění.
Pokud jde o cenu, při samotném nákupu se rozdíl nemusí zdát dramatický, ale samozřejmě záleží na tom, co přesně porovnáváme. Aktuální nabídka na Heurece ukazuje, že základní klasický sprchový kout 90 × 90 centimetrů lze pořídit už přibližně za cca 4 000 až 5 000 korun. Dražší klasické varianty se skleněnými výplněmi se samozřejmě dostávají výrazně výš.
Staré dřezy se rychle vrací do moderních kuchyní: Naše babičky je zbožňovaly z geniálních důvodů
U walk-in řešení se platí především za skleněnou zástěnu, kování a hlavně kvalitní přípravu podlahy. Samotné pevné walk-in panely lze najít zhruba od 10 000 korun, ale lepší nebo větší provedení se dostává nad tuto hranici. Ale pozor, tím účet zdaleka nekončí. U nové koupelny je nutné vyřešit správný spád podlahy, hydroizolaci, odtokový žlab a následně pokládku povrchu. Tady už se může z původně relativně dostupné skleněné zástěny stát rekonstrukce za desítky tisíc korun.
Největší past? Voda, která nechce poslouchat
Otevřená sprcha má jednu vlastnost, kterou fotografie v katalogu obvykle neukazuje. Voda se totiž může dostat i tam, kde ji nechcete. U uzavřeného koutu jsou hranice jasné. Dveře a stěny vytvoří poměrně uzavřenou vanu, zatímco u walk-in musí správně fungovat celý systém. Rozhoduje délka skla, poloha sprchové hlavice, šířka vstupu, sklon podlahy i výkon odtoku. Podlahový spád je zásadní. Pokud voda nemá správnou cestu ke žlabu, začne se držet na dlažbě nebo se může dostávat mimo sprchovací prostor.
Kdy má smysl připlatit a kdy zůstat u klasiky?
Pokud člověk rekonstruuje celou koupelnu, walk-in může být velmi zajímavou investicí. Hydroizolace, odtok a spád se řeší tak jako tak, takže se dodatečné náklady mohou lépe rozložit. Výsledkem je prostor, který může být pohodlnější, elegantnější a dlouhodobě praktičtější. Jestli ale někdo pouze potřebuje rychle vyměnit starý sprchový kout a nechce bourat podlahu, může být klasická varianta mnohem rozumnější. Za několik tisíc korun lze koupit základní model a není nutné překopávat celou koupelnu. Na SvětěKreativity.cz jsme i radili, jak vyčistit zašlé spáry.
Zdroj: Autorský text redakce SvětKreativity.cz na základě veřejně dostupných informací z webů Deník, PrimaŽeny, Heureka
Přidejte svůj názor
Komentovat