Doktoři ji řekli, že jde o těhotenství. Po několika měsících se ukázalo, že je to rakovina. Tím její příběh ale teprve začal

Žena přišla k lékaři s bolestmi břicha ve 20. měsíci těhotenství a potíže, které měla, byly přičítány jejímu stavu. Po několika měsících se ukázalo, že příčinou bylo něco jiného.

Dvaatřicetiletá Australanka Amanda Crossley , měla v rodině rakovinu střev. Nemocí trpěla její čtyřicetiletá maminka, třiapadesátiletá teta a babička. Když se u ní objevily podezřelé příznaky, vyhledala lékařskou pomoc. Lékař však příznaky přičítal těhotenství a žádné testy nenařídil. Po několika měsících se ukázalo, že jde o rakovinu tlustého střeva ve čtvrtém stadiu.

Je to jen těhotenství

Příznaky se týden od týdne zhoršovaly, a tak se Amanda znovu přihlásila u lékaře. A opět ji poslali domů s tím, že stížnosti po porodu pominou. Bohužel se tak nestalo a stav ženy se nadále zhoršoval. Amanda lékaře přímo informovala, že se obává rakoviny tlustého střeva. Poté byla odeslána na vyšetření krevního obrazu a podání projímadel. Výsledky krevních testů ukázaly nízkou hladinu železa. Amanda se však nevzdala. Po týdnu se vrátila k lékaři a vynutila si doporučení na další testy.

Lékařův výraz jí řekl pravdu

Ženě byl nařízen ultrazvuk, CT vyšetření a vyšetření stolice. Den po CT vyšetření jí zavolal lékař, který vyšetření nařídil, a požádal ji, aby se okamžitě dostavila do nemocnice na konzultaci. Podle vlastních slov Amanda už tehdy věděla, že jde o rakovinu. „Nikdy nezapomenu na výraz doktorovy tváře. Jeho oči mi řekly, že jsem měl pravdu,” řekla dvaatřicetiletá žena.

Jen o několik dní později podstoupila operaci, při níž jí bylo odstraněno 30 % tlustého střeva. Ukázalo se, že metastázy jsou i v lymfatických uzlinách a játrech. Amandu čeká chemoterapie a dlouhá rekonvalescence.

Amanda věří, že po jejím případu už nebudou příznaky rakoviny u mladých lidí podceňovat. Koneckonců nemoc může udeřit v každém věku. Doufejme, že ano, protože rakovina tlustého střeva a konečníku napadá stále více těhotných žen. „Nevzdávám se, protože vím, že mám pro koho žít. Nemám lékařům za zlé, ale doufám, že už nikdy nebudou podceňovat příznaky rakoviny a nikdo už nebude v takové situaci jako já. Rakovinou onemocní i lidé po třicítce, takže příznaky nelze podceňovat.”

Zdroj: Abczdrowie