Vědci sledují tání druhého nejstaršího permafrostu na Zemi. Na Sibiři věčně zamrzlá půda poskytuje odborníkům pohled na minulé i budoucí změny klimatu.
Permafrost, věčně zmrzlá půda, na Sibiři o sobě opět dává vědět. Vždy na přelomu léta a podzimu dochází k největšímu tání zamrzlé půdy. Kdysi to byla otázka jen povrchové vrstvy zeminy, jenže nyní už taje i země na celé metry hluboko. To znamená jediné, celý dříve stabilní systém se nyní bortí a podle místních odhaluje „bránu do podsvětí“.
Brána do podsvětí na severu Ruska
Kráter Batagaj je největším známým propadem na Zemi. Je druhým nejstarším, jaký kdy byl na Zemi objeven, a zároveň nejstarším permafrostem na Sibiři. Půda zde byla zamrzlá dlouhých 650 tisíc let. Místní mu neřeknou jinak než „brána do podsvětí“. Permafrost v této oblasti je z 80 % tvořen ledem, také výrazné tání způsobilo zhroucení sedimentu ve svahu v Yana Upland v severním Jakutsku v Rusku, jak informuje LiveScience.
V čem jsou permafrosty důležité
Batagaj je pro vědce důležitý především v tom, že jeho sedimenty uchovávají dlouhý, i když porušený záznam o starověkém prostředí a klimatu. „Jeho studium tak poskytuje okno do minulosti i budoucnosti tím, že ukazuje, jak reagoval na předchozí události změny klimatu,“ nechal se slyšet Thomas Opel, paleoklimatolog z Institutu Alfreda Wegenera v Německu.
Během následujících let projde celá Evropa klimatickými změnami, které si nedokážeme představit
Na Sibiři bylo také oproti permafrostům v kanadském Yukonu a v Grónsku nalezeno jen velmi málo starých vrstev této trvale zamrzlé zeminy. „Nyní tak můžeme na mapu přidat další místo, abychom mohli skutečně začít rekonstruovat klima a také životní prostředí pro toto časové období,“ dodal Opel. K odhalení stáří vrstev permafrostu použili vědci 3 datovací metody, jak uvedli ve své studii zveřejněné v Quaternary Research v roce 2021.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Jedná se o radiokarbonové datování, datování chlorem a luminiscenční datování. Tyto metody mohou poskytnout data o materiálech starých 500 tisíc až 1 milion let. V tomto případě měření odhalila, že nejstarší dostupné vrstvy permafrostu v propadu byly položeny před 650 tisíci lety, během největší doby ledové na severní polokouli za posledních milion let.
Permafrost také může vědcům nabídnout pohled na zvířata a rostliny z minulosti. Nejstarší pozůstatky zvířat a rostlin ve vrstvách Batagaje pocházejí z posledních asi 60 tisíc let. Nicméně vědci pokračují ve zkoumání starších vrstev a analyzují veškerou starověkou DNA. Věří, že toho najdou mnohem více než doposud. Doufejme, že výsledky zkoumání přinesou pozitivní pohled na budoucnost naší Země. Mezitím se budeme muset spokojit s některými proroctvími Baby Vangy či dalších médií, o nichž jsme psali na SvětěKreativity.
Napište komentář