Drůbeží maso je v našich končinách hojně využíváno, tedy i nakupováno. Přinášíme tipy na to, čeho si při koupi všímat a čemu se vyhnout.
Kuřecí patří mezi nejčastěji pořizované druhy masa. Jeho příprava je snadná a rychlá, zároveň jej považujeme za lehce stravitelné až dietní. Navíc jej zpravidla pořídíme za přátelskou cenu. Spotřeba drůbežího masa roste, v současnosti sníme téměř 30 kg na osobu ročně. Jak ale poznat kvalitní drůbeží, zejména kuřecí, maso, když v českých marketech je ho nepřeberné množství? Obchodníci samozřejmě reagují na jeho rostoucí spotřebu. Jak se nenechat napálit?
Čím se řídit při nákupu kuřecího masa
Popularita kuřecího nestagnuje, naopak – stále roste. Nabídka je rozsáhlá, a tak není úplně jednoduché si vybrat. Je mnoho ukazatelů, které vás navedou na to, zda daný balíček obsahuje kvalitní produkt. Pořizovací cena nemá být jediným vodítkem. Máme sice tendenci nakupovat lacino, ale i zde platí ono známé rčení o tom, že nejsme tak bohatí, abychom kupovali levné věci.
Než vložíte maso do košíku
Prvním krokem je pečlivá kontrola obalu i obsahu. Pozor na sebedrobnější porušení obalu, mohlo by znamenat, že s produktem bylo manipulováno. Navíc při narušení hrozí kontaminace. Dále zkontrolujte samotné maso – jeho barvu i strukturu. Čerstvé kuřecí by mělo být světle růžové, v žádném případě našedlé ani výrazně tmavé. Mělo by se pěkně lesknout, samozřejmě nesmí být nikde oschlé, natož slizké.
Díky tomuto malému detailu vždy v obchodě koupíte dokonale zralý meloun. Málokdo o tom ví
Produkt musí lákat
Také se vám někdy stalo, že se vám po vybalení masa udělalo nevolno? Na to samozřejmě pozor. Nestyďte se takto vyzkoušet přes obal produkt už v průběhu nákupu. Při přičichnutí je absolutně nepřípustné, aby byla cítit sebemenší stopa zápachu, maso musí příjemně vonět. Kvalitu poznáte i vizuální kontrolou. Kůže kuřete nebo jiné drůbeže nesmí mít žádné nežádoucí skvrny – ani tmavé, ani nažloutlé.
Číst etikety se vyplatí
Povinnými údaji jsou zejména:
- název výrobku;
- výrobce a jeho adresa;
- podmínky uchovávání masa;
- datum použitelnosti;
- země původu;
- údaje o třídě jakosti a stavu, v němž je maso uváděno na trh (čerstvé, nebo mražené);
- identifikační značka.
Dále jsou tu údaje nepovinné, jejichž samotné uvedení vypovídá o výrobci mnohé:
- Délka výkrmu;
- způsob chovu.
Bio, nebo „nebio“?
Shrňme si podmínky v bio chovech: Zvířata zde mají dostatek pohybu, kvalitní krmení, čas strávený s matkou se jim nezkracuje. Podmínky pro získání bio statusu jsou přísné: Krmení drůbeže musí obsahovat aspoň 90 % složek z ekologického zemědělství, nesmí být krmena ničím, co by obsahovalo stopu chemických složek, jako hnojiv, pesticidů, antibiotik či růstových hormonů. Cena je sice nepoměrně vyšší, ale za kvalitní produkt se může vyplatit.
Napište komentář