Tři minuty mezi životem a smrtí změnily všechno. Mladá žena tvrdí, že po návratu z toho „druhého světa“ vidí víc než ostatní.
Příběhy z hranice života a smrti lidi nepřestávají fascinovat. A případ Louisy Peck patří k těm nejintenzivnějším. Její zkušenost totiž začala nečekaným kolapsem, ale pokračovala něčím, co sama dodnes nedokáže racionálně vysvětlit, alespoň podle toho, jak to sama popisuje.
Tři minuty jí změnily život
Louise Peck bylo pouhých 22 let, když se její život během jedné noci v New Yorku dramaticky změnil. Po předávkování drogami u ní došlo k zástavě srdce a lékaři ji na několik minut považovali za klinicky mrtvou. Právě toto krátké období se podle jejích slov stalo začátkem zážitku, který dodnes nedokáže racionálně vysvětlit.
Žena byla 14 minut klinicky mrtvá. Nyní popisuje, co „na druhé straně“ čeká každého z nás
Po návratu k životu popisovala intenzivní prožitek, během něhož měla pocit, že opustila vlastní tělo a ocitla se v jiném, klidném prostoru bez strachu a bolesti. Popisovala jej jako vodní svět, v němž vnímala například i své předky. Nicméně jí cosi říkalo, že zde nemůže zůstat. Sama zdůrazňuje, že jako tehdejší přesvědčená ateistka podobnou zkušenost vůbec nečekala a nevnímá ji jako pouhou halucinaci.
Život po návratu: dar, nebo prokletí?
Zatímco pro mnohé by podobná zkušenost znamenala nový začátek, pro Louisu to byl spíš vstup na komplikovanou cestu. Tvrdí, že po návratu začala vnímat věci, které pro ni dříve neexistovaly, jako postavy, energie i silné intuitivní vjemy. Jedním z momentů, který ji zasáhl nejvíc, byla předtucha tragédie v rodině. Měla silný pocit, že její nenarozený synovec nepřežije, což se bohužel později skutečně stalo. Podobné situace se podle ní opakovaly a postupně ji přesvědčily, že se v ní něco zásadně změnilo.
Další zlom přišel ve chvíli, kdy usedla opilá za volant. „Uslyšela jsem ten samý hlas, jak křičí: „Tohle je naposledy, co ti můžu pomoct. A ty přece víš, co je správné a co ne!“ Po této zkušenosti se rozhodla přestat pít a zásadně změnit svůj životní styl. Ani to ale nezastavilo zvláštní jevy, které ji provázely dál. Louisa tvrdí, že dokáže vnímat přítomnost zesnulých nebo „číst“ lidi ještě předtím, než promluví. Dlouho o tom mlčela ze strachu, že bude považována za blázna.
Co na to věda
Příběh Louisy Peck je příkladem fenoménu tzv. zážitků blízké smrti (NDE), které popisují lidé po celém světě. Podobné motivy – světlo, pocit bezpečí nebo návrat zpět – se objevují i v dalších výpovědích lidí, kteří prošli podobnou zkušeností. Tyto opakující se prvky vedou k otázce, zda jde o čistě biologickou reakci organismu, nebo o něco, co zatím neumíme plně vysvětlit.
Například kardiolog Pim van Lommel publikoval výzkum pacientů po zástavě srdce, kteří uváděli velmi podobné vize – světlo, klid nebo pocit oddělení od těla. Z vědeckého hlediska se tyto prožitky často vysvětlují jako důsledek extrémního stresu mozku. Nedostatek kyslíku, uvolňování chemických látek nebo narušení mozkové aktivity mohou vyvolat intenzivní halucinace. Podobnou zkušenost zažila i maminka 4 dětí, o níž jsme na SvětěKreativity.cz psali.
Hledáme smysl nevysvětlitelných věcí
Takové příběhy přitom lidi fascinují už po generace. Možná proto, že se dotýkají jedné z největších neznámých – co se děje ve chvíli, kdy se život ocitá na hraně. Zážitky blízké smrti často kombinují prvky, které jsou nám povědomé, jako světlo, klid nebo pocit oddělení od těla, a zároveň působí natolik intenzivně, že si je lidé pamatují po celý život.
Z psychologického hlediska v tom hraje roli i naše potřeba hledat smysl a řád i v extrémních situacích. Mozek se snaží „přeložit“ neznámý nebo krizový stav do obrazů a pocitů, které dokážeme nějak uchopit. Právě proto se tyto zkušenosti často podobají napříč kulturami, i když je každý popisuje vlastními slovy.
Zdroj: Autorský text redakce SvětKreativity.cz na základě veřejně dostupných informací z webů NIH, NIH, NYPost, YouTube cominghomechannel
Napište komentář