Tato žena požádala svého osamělého souseda, zda by jí mohl pohlídat během dovolené psy. Týden na to, co se vrátila zpět domů, obdržela opravdu dojemný dopis.
Každý majitel domácího mazlíčka ví, co se myslí tím, když se řekne, že se zvířata postupem času stanou nedílnou součástí rodiny. Pokud se k nim totiž chováte dobře, vždy na vás po návratu domů čekají u dveří, jsou loajální, ochranářští a prostě mají rádi vaši společnost. Domácí zvířata jsou zkrátka důležitou součástí blahobytu a tento případ je toho naprosto skvělým příkladem.
Hlídání psa během dovolené
Když se majitelka tří psů chystala na svou dovolenou, potřebovala najít někoho, kdo by její domácí mazlíčky pohlídal – najít však hlídání pro tři chlupáče není zrovna nejjednodušší úkol na světě, a to nemluvě o tom, do čího domu by se vešli. Jako první se proto rozhodla zeptat důchodce, který bydlel ve vedlejším domě a o němž věděla, že bude v době cesty doma. Muž s žádostí souhlasil.
Když se pak žena vrátila z dovolené domů, našla o týden později pod svými dveřmi zastrčenou obálku s dlouhým textem. Došlo jí, že se jedná o dopis od staršího souseda, a proto neváhala a rychle si jej přečetla. Z dojemných slov jí však během vteřiny přeběhl mráz po zádech, a proto se rozhodla vzkaz sdílet s internetem.
Dopis zněl následovně:
„Dobré odpoledne,
Tento dopis je o vaší dovolené před dvěma týdny a o tom, jak jste mě nechali hlídat vaše psi. Chtěl jsem vám jen napsat, protože vám musím poděkovat.
Jak víte, jsem starý muž. Venku mě moc často neuvidíte, protože moje klouby už nejsou takové, jako dřív. Navíc před dvěma lety, uprostřed pandemie, byla mému otci diagnostikována rakovina a po jeho smrti jsem zůstal doma úplně sám. Nemám ženu ani děti. Jednoho dne bych mohl jít spát a už se nikdy neprobudit. Každý den jen tak sedím a přemýšlím, co jsem na tomto světě vůbec dokázal. Jakmile jsem však poznal vaše tři psy, vše se najednou změnilo.
Vaši domácí mazlíčci jsou ta nejroztomilejší, nejzábavnější a nejzlobivější (v dobrém slova smyslu) stvoření. Dodali mi motivaci k tomu, abych znovu začal žít. Začal jsem se budit brzy ráno. Poprvé po letech jsem začal chodit na procházky a každých deset minut, když mi bylo byť jen na chvíli smutno, štěkali nebo se mi přišli otřít čumákem, aby mě rozesmáli.
Vrcholem celého pobytu s nimi bylo, když jsem je vzal do parku. Byla to nejdelší doba, kterou jsem za dlouhou dobu strávil venku. Nejenže jsem se setkával s dalšími zvířaty, ale také jsem potkával ostatní páníčky, povídal si s nimi a dokonce se spřátelil s několika lidmi. Byl jsem tak šťastný, že mohu opět mluvit s přáteli, komunikovat s lidmi a cítit se součástí lidstva.
Uvědomuji si, že teď možná budu znít jako šílený existencialista, ale je to všechno pravda. Krátce na to jsem si také pořídil dva psy. Nyní je pravidelně venčím v parku a povídám si s přáteli, které tam potkávám. Ale to vše se mi poštěstilo jenom díky vám. Moc vám děkuji. Vrátila jste mi do života smysl. A to je vše, na čem záleží.“
S pozdravem, Robert
Ženu vzkaz jejího souseda natolik dojal, že se o něj chtěla sama podělit na sociálních sítích a požádala ostatní, aby ji předali dál. Osamělost je jedním z nejhorších problémů současné doby, a to zejména pro starší lidi.
Zdroj: Newsner
