Televizní rozmluva o bezpečnosti a válce na Ukrajině sklouzla k hádce. Padla obvinění, slova o „drzosti“ i výzvy dávat pozor na výroky.
Politické debaty o válce na Ukrajině obvykle bývají vyhrocené, ale tentokrát se to přece jen trochu zvrhlo. Spor se totiž dotkl samotné role prezidenta republiky a otázky, jestli si někdo v Česku může přát válku na našem území. Výrok poslankyně SPD Marie Pošarové vyvolal okamžitou reakci jejích oponentů a podpořil debatu o tom, jak mluvíme o bezpečnosti státu.
Výrok, který rozvířil studio
Diskuze se zpočátku nesla v relativně pohodovém duchu. Marie Pošarová dokonce poděkovala Ukrajincům za jejich obranu proti ruské agresi. Zároveň ale kladla důraz na to, že je dle ní nutné mluvit o „reálných datech“ a ptát se, zda je Ukrajina dlouhodobě schopna Rusku čelit. Následně však přišel moment, který úplně atmosféru ve studiu otočil. Poslankyně řekla, že někteří představitelé by si podle ní dokonce přáli válku na našem území. Na přímý dotaz moderátora jmenovala prezidenta Petra Pavla a zmínila také osoby spojené se zbrojním průmyslem.
Její slova okamžitě vyvolala reakci poslance Matěje Hlavatého (STAN). Ten označil takové tvrzení za nepřijatelné a vyzval ji, aby „vážila svá slova“. Připomněl, že přece prezident jako bývalý vysoký představitel NATO dlouhodobě prosazuje snahu o zachování míru v Evropě i podporu Ukrajiny v obraně proti agresi.
Miroslava Němcová srovnala Fialu a Babiše a jejich zásluhy ohledně války na Ukrajině
K ostré kritice se přidal i předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel. Ten označil výroky o přání války za cynické a poukázal na rozpor mezi deklarovanou podporou Ukrajině a odmítáním finanční pomoci. Spor tak poukázal na rozdělení české politické scény v otázce podpory Kyjeva a bezpečnostní politiky obecně.
Válečné konflikty, které mění Evropu
Ruská invaze začala 24. února 2022 rozsáhlým útokem ruských sil na území Ukrajiny. Navázala na konflikt, který se rozhořel už v roce 2014 anexí Krymu a válkou na Donbase. Invaze vyvolala největší ozbrojený konflikt v Evropě od 2. světové války. Ukrajina čelí ruské převaze v počtu obyvatel i techniky, přesto se díky mobilizaci, zahraniční pomoci a vysoké motivaci dokázala ubránit pádu hlavního města i dalších klíčových oblastí. Spojené státy a státy Evropské unie poskytly vojenskou, finanční i humanitární podporu, zatímco Rusko čelí rozsáhlým sankcím.
Další ohnisko napětí aktuálně představují vztahy mezi Íránem, Izraelem a Spojenými státy. Írán je dlouhodobě v konfliktu s Izraelem, přičemž sporným bodem je zejména íránský jaderný program. Izrael opakovaně varuje, že nedovolí Teheránu získat jadernou zbraň. Spojené státy americké hrály klíčovou roli při uzavření jaderné dohody z roku 2015 (JCPOA), od níž však v roce 2018 odstoupily.
V roce 2024 došlo k přímé výměně útoků mezi Íránem a Izraelem. A nyní, na přelomu února a března 2026 (konkrétně od 28. února 2026), čelí Írán rozsáhlé vojenské kampani ze strany Izraele a Spojených států. Když se ještě ke všemu přidávají rozbroje uvnitř států, jako je třeba ten mezi Pavlem a Turkem, o němž jsme na SvětěKreativity.cz psali, je na problémy zaděláno.
Zdroj: Autorský text redakce SvětKreativity.cz na základě veřejně dostupných informací z webů Wikipedie, CNNPrimaNews, Facebook Matěj Hlavatý, Deník
Napište komentář