Na počátku se o novém typu koronaviru mnoho nevědělo a spekulovalo se o tom, jaké následky koronaviru mohou být skutečně vážné. Ukázalo se poměrně brzy, že vir není v drtivé většině případů smrtící a že jen velmi zřídka je přímo on příčinou smrti pacienta. Na druhou stranu je možné až nyní, po několika měsících trvající pandemie, činit nějaké konkrétnější závěry.
Nečekané projevy nemoci
Co vědci odhalili, když zkoumali plíce mrtvých pacientů, kteří infekci novým koronavirem prodělali? Jejich zjištění jsou mimořádně zajímavá. Odhalili především dvě netradiční souvislosti:
- Cévy plic pacientů, kteří zemřeli na COVID-19, byly významně poškozeny nadměrným srážením krve.
- Plicní buňky byly extrémně velké, což může být následkem fúze menších buněk do jedné větší.
Tato studie také potvrdila, že je celá řada pacientů, kteří mají i dávno po vyléčení nepříjemné příznaky a potíže. Mohou to být právě na první pohled neviditelná poškození, které nemoc způsobuje a která pak vedou k dalším potížím do budoucna.
Cévy pacientů, kteří nemoci podlehli, byly vážně poškozeny v důsledku nadměrného srážení krve. Podle vědců by to mohlo znamenat, že krevní sraženiny jsou jedním z vážných příznaků nemoci COVID-19 a mohlo by to také naznačovat, že onemocnění spouští uvolňování protilátek, které způsobují srážení krve.
Vědce zarazila i neobvyklá velikost plicních buněk pacientů, kteří nemoci podlehli. Došli k závěru, že by to mohlo být výsledkem fúze různých menších buněk do větších buněk. Takový jev není v biologii neznámý, ale je to samozřejmě nežádoucí a nebezpečný stav pro náš organismus.
Dlouhodobé vedlejší účinky koronavirové infekce
I když se s nemocí ve většině případů daří úspěšně bojovat a drtivé procento pacientů je po dvou týdnech v pořádku, stále se zvyšuje i počet těch, kteří nejsou zcela zdrávi ani po několika měsících a stále je trápí nepříjemné příznaky.
Ukazuje se také, že existují pacienti, u kterých se nevyskytnou žádné příznaky nemoci COVID-19 týdny nebo dokonce měsíce po počátečním stadiu onemocnění. Nemoc je ale může dohnat později, nebo se projevuje méně nápadně syndromy jako je únava, ztráta chuti či čichu nebo slabší potíže s dýcháním.
Léčba je zatím nejistá
Lékaři zatím nevědí zcela jistě, jak nakládat právě s lidmi, kteří po prodělání nemoci stále mají zdravotní potíže. Zatím volí konzervativní léčbu spočívající v oddechu a posilování imunity, ale není jisté, že tato léčba bude efektivní a pacientům skutečně pomůže.
Zejména u starších lidí existuje obava, že by se s potížemi mohli potýkat třeba již po zbytek života. I když tedy nemoc není povětšinou smrtelná, je potřeba brát ji velmi vážně, neboť její následky mohou být neočekáváné.
