Zdravotně postižení lidé, jako je tento slepý chlapcem, často mívají velké talenty, které kompenzují jejich postižení. To se ví už dávno. Zejména autistické děti nás svou genialitou nejspíš nikdy nepřestanou udivovat. A když se tato zvláštní porucha, která se zdá být někdy naopak darem, spojí se slepotou, je to velmi smutné pro rodiče a příbuzné těchto dětí, ale ony samotné to tak zřejmě nevnímají.
Naopak, slepci nejsou vyrušováni vizuálními vjemy a mají proto vyšší citlivost na zvuky a jejich ladění. Díky spojení těchto dvou specifických poruch pak vznikají naprosto geniální hudebníci s téměř nadpozemskými schopnostmi, které nikdy nepřestanou udivovat svět.
Postižený chlapec je geniální hudebník a zpěvák
Jedním z takových zázračných postižených dětí je také chlapec jménem Christopher Duffley z New Hampshire, který se narodil s poruchou autistického spektra a navíc je k tomu rovněž od narození slepý. Pro něho samotného nic z toho nepředstavuje ani nejmenší důvod k tomu, aby rezignoval na své sny spojené s hudbou a zpěvem na jevišti. To je jeho největší vášeň a je to na něm znát.
Internet proletělo jako blesk video se záznamem jednoho z jeho veřejných vystoupení, které absolvoval, když mu bylo pouhých deset let. Přestože na první pohled by takový výkon od chlapce nikdo nečekal, když začal zpívat, nejednomu z diváků z jeho výkonu naskočila husí kůže a vhrkly slzy do očí. Christopher je dokonalým příkladem toho, že k následování snů neexistují žádné překážky.
Aspergerův syndrom je prokletí i dar zároveň
Autismus čili aspergerův syndrom je dosud veřejností pokládán za druh mentálního postižení, které brání jedincům v normálním životě. Ve skutečnosti je to však trochu jinak.
Existuje totiž široká škála poruch autistického spektra od vysoce nefunkčních, které skutečně v běžném životě brání, až naopak po vysoce funkční typy, které byste na „postižených“ jedincích nepoznali ani na druhý či desátý pohled. Rozdíl mezi postižením a genialitou je totiž velmi nepatrný a balancuje na ostří nože.
Všichni lidé s tímto postižením trpí společným deficitem v oblasti sociálních vztahů. Jsou nejistí při komunikaci s jinými lidmi a bývají samotářští. Není to však dáno tím, že by po kontaktu s lidmi netoužili, ale spíš tím, že jejich myšlení má poněkud odlišnou strukturu, než je běžné. Často si proto s „normálně“ uvažujícími lidmi nerozumí, to však neznamená, že by byli hloupější. Ba právě naopak.
Velmi často jsou autisté napříč spektrem nadáni nadprůměrnou inteligencí a jinými schopnostmi, o kterých se běžným lidem může jenom zdát. To ale jen zvětšuje propast mezi nimi a jejich okolím.
Fotografie: All Around
