Skrytou místnost našla rodina, jež si opatřila starou usedlost. Manželé ani netušili, že koupí velkého sídla se ocitnou přímo v neporušené minulosti.
Rodina si koupila sídlo na jihozápadě Francie, konkrétně ve vesničce Belabr. Nejspíš přitom nečekala, že se tím otvírá prakticky portál do minulosti. Stavení pocházející z polovin 19. století bylo více než 6 let zcela prázdné. Po koupi v roce 2020 se manželé pustili do kompletní rekonstrukce a sídlo začal záhy odhalovat svá tajemství. Právě tehdy totiž noví majitelé zjistili, že se tu schovává tajná zazděná místnost. Doslova zakonzervovaná minulost.
Koupě domu a počátek rekonstrukce
Jakmile strhli zeď, narušili prostor starý přes 100 let. Jako první manžele zaujala vojenská tunika na stojanu přímo uprostřed. Ačkoli se na ní vyřádili moli a další havěť, vypadala skoro jako nová. Tehdy šili z opravdu kvalitních materiálů. Stůl vedle skýtal mnoho zajímavých věcí. Byly zde zbraně, svícny, staré fotografie, popelník a láhev s nápisem „Země Flandry, kde čtyři roky odpočíval nás syn Hubert Rochero“.
Nad postelí pak visel velký portrét mladého muže v uniformě s čepicí a knírem. Noví majitelé domu byli přirozeně zvědaví, kdo tento voják byl, a tak se pustili do pátrání. Ukázalo se, že šlo o poručíka francouzské armády. V roce 1915 odešel na frontu, kde přežil 3 roky války. Nakonec zemřel na polích moderní Belgie ve věku pouhých 22 let. Nejdříve jeho tělo pohřbili přímo na bojišti, v roce 1922 byl ale převezen zpět do svého rodiště.
Objevení letité tradice spojené s domem
Zasaženi silným žalem se jeho rodiče rozhodli, že do pokoje svého syna už nikdy nevkročí. Místnost tak byla kompletně zazděna v podobě, v jaké ji opustil. Celé sídlo bylo pak v roce 1935 prodáno generálovi. Ten jim dal slib, že stěnu nezboří a bude respektovat jejich přání. Po dalších letech se sídlo dostalo do vlastnictví jeho potomků, kteří tu žili celých 70 let. Poslední majitel skonal až v roce 2014 a všechno se posléze dostalo do dražby.
O stoleté tradici spojené s tímto sídlem neměli manželé ani tušení. S dlouho zakonzervované místnosti po Hubertovi se rozhodli udělat muzeum. Příběh už se stejně dostal ven a jeho cena je právě v připomínce tragédie mladého vojáka. Jeho osud je tak dalším mementem válečného šílenství. A kdoví, třeba by souhlasil s tím, aby si právě v jeho domově lidé připomínali, že válka nehledí na věk ani národnost a jen polyká život za životem.
První globální konflikt
První světová válka – označená před rokem 1939 také jako světová válka nebo Velká válka – byl globální konflikt probíhající v letech 1914–1918. Zasáhla Evropu, Asii, Afriku a k bojům docházelo také na světových oceánech. Formálním počátkem byl atentát na arcivévodu Františka Ferdinanda d´Este v Sarajevu. Následník rakousko-uherského trůnu byl zastřelen 28. června 1914. Měsíc poté vyhlásilo Rakousko-Uhersko odvetu Srbsku.
Předchozí alianční dohody spustily řetězovou reakci dalších států. Během ani ne 4 týdnů se tak ve válečném stavu ocitla většina tehdejší Evropy. Bojovaly znepřátelené koalice, konkrétně Trojdohoda a Ústřední mocnosti. Postupně se zapojovaly ještě Japonsko, Itálie, Portugalsko a Rumunsko. V roce 1917 ještě Spojené státy americké a Řecko. V Evropě zůstaly neutrální jen Španělsko, Švýcarsko, Nizozemsko, Skandinávie a Lichtenštejnsko.
Zdroj: Buzznicked
