Koronavirová infekce je velmi nebezpečná a u jedinců se zhoršenou imunitou může nejen mít velmi vážný průběh, ale také přejít v postkoronavirový syndrom. Projevy tohoto syndromu jsou specifické a lze je bezpečně identifikovat.
O nemoci COVID-19 se denně dočteme řadu nových informací, které se týkají zejména probíhající pandemie, rizikovosti infekce nových mutací či regionálních přírůstků nemocných a očkovaných osob. Velmi důležité je ovšem sledovat také novinky, které jsou spojeny se samotným průběhem nemoci, jejími příznaky a také možnými následky.
Jedním z těchto aspektů je i postkoronavirový syndrom, tedy zdravotní stav, který obvykle navazuje bezprostředně po odeznění hlavních příznaků nemoci a má stálý negativní vliv na tělesnou kondici pacienta. Tento stav je velmi nepříjemný i přesto, že již není pro život pacienta vyloženě ohrožující a mnoho lidí se obává, že prodělává druhou nákazu a zůstávají pro okolí infekčními.
Postkoronavirový syndrom – jak se projevuje?
O postkoronavirovém syndromu mluvíme vždy pouze v případě, že byly před jeho rozvojem splněny tyto základní podmínky:
- pacient trpěl symptomatickou formou nemoci COVID-19
- po odeznění hlavních příznaků nemoci se u pacienta projevilo 4 a více níže uvedených symptomů, které nelze přisoudit jiné diagnóze
Symptomy postkoronavirového syndromu
Obvyklými symptomy postkoronavirového syndromu jsou příznaky primární nemoci v mírnější formě. Jedná se především o:
- nadměrnou únavu
- dušnost
- chronický tlak na hrudníku (může na několik dnů vymizet a poté se opět objevit)
- ztráta čichu a chuti nebo jejich výrazné omezení
- poruchy soustředění
- ztráta paměti či dezorientace
- bolesti kloubů
Výskyt a nakažlivost postkoronavirového syndromu
Postkoronavirový syndrom se projevuje asi u pětiny pacientů s horším průběhem nákazy a je hlavním důvodem delší doby zotavování, jež se může prodloužit až o 5 týdnů nebo dokonce i měsíce (nejdéle by tento syndrom měl trvat přibližně půl roku po zotavení z nákazy). Jeho hlavní příčinou jsou fyziologické změny, které nemoc napáchá na vnitřních orgánech, a to nejen na plicích, ale také na ostatních orgánech, jež se mohou sekundárně zanítit. Tělo se potom se záněty vyrovnává velmi dlouho a rekonvalescence se protahuje.
V období rozvoje syndromu již pacient ovšem není nakažlivý (infekční zůstává až 15 dnů po nástupu příznaků hlavní infekce), jelikož již není přenašečem viru. Nepříjemný zdravotní stav v navazující fázi onemocnění již způsobují pouze záněty.
Co dělat v případě, že se u vás objeví postkoronavirový syndrom
Postkoronavirový syndrom doprovází vždy pouze symptomatické onemocnění nemocí COVID-19, může se ovšem objevit také u pacientů s mírnými příznaky hlavní infekce. Pokud se u vás rozvine, je nutné se připravit na dlouhodobý diskomfort, který lze ale zmírňovat prostřednictvím následujících postupů:
- dodržujte zdravý životní styl s vyváženou stravou a odpovídající spánkovou hygienou – pomůže vám to lépe se vyrovnat s únavou
- při přetrvávající dušnosti se snažte postupně nabírat sílu implementací jednoduchých činností a cvičením, u nějž budete postupně navyšovat zátěž – tímto si tělo zvykne na námahu a plíce i srdce začnou zesilovat (pro tento účel je vhodné zařídit si konzultaci s fyzioterapeutem)
- problémy s dýcháním se snažte kontrolovat a korigovat klidným a pomalým dechovým cvičením
- při ztrátě čichu se snažte smysl cvičit aromatickými předměty (potravinami, květinami, umělými vůněmi)
Stav v průběhu postkoronavirového syndromu může být zhoršen také psychickými problémy, které plynou z kontinuálního pocitu nemoci. Pokud se u vás začnou projevovat depresivní stavy, raději vyhledejte odbornou pomoc.
Zdroj: Prevention