Tajný život stromů. Podle vědců jsou schopni zažít emoce a komunikovat spolu

V roce 2016 se na knižním trhu objevila publikace, která se stala vzápětí doslova světovým bestsellerem. Kniha se jmenuje Tajný život stromů a autorem je německý spisovatel, a především pak lesník Peter Wohlleben. Tento muž se snažil svými řádky lidem předat své zkušenosti ze světa přírody, přitom se nejvíce soustředil právě na stromy.

Vlastní zkušenosti ze světa stromů

Peter Wohlleben se v lese mezi stromy pohybuje celý život. Svůj úzký vztah ke stromům však z počátku neměl. Byl typickým lesníkem, který těžil dřevo pro průmysl a obchodoval s ním. V jeho životě ale nastala změna v momentu, kdy začal pro turisty organizovat pobyty ve srubech a kurzy přežití v přírodě. Přesně před dvaceti lety pochopil, že stromy jsou živými organismy, které mohou jako my lidé také cítit. Začal se na ně dívat jinýma očima a najednou věděl, že kácet je již nemůže. Jeden okamžik ho ovšem v jeho přesvědčení ještě více utvrdil. Učinil totiž ve svém lese úžasný objev.

Velmi zvláštní objev v lese

Když se jednoho dne Peter šel projít po svém lese, natrefil na nezvykle tvrdý materiál pokrytí mechem. Zvědavost mi nedala, a tak odkryl mech, aby zjistil, co vlastně objevil. Zprvu se zdálo, že se jedná o jakýsi tvrdý kámen s prohlubněmi, když však vypátral i kůru, věděl, že v rukách drží kousek pokáceného stromu.

Lesník byl v ten moment velmi překvapený, protože bukové dřevo se obvykle rozloží již během pár let. Tento strom byl ale jiný. Dle všeho jej pokáceli lidé už před 400 lety a stále žil. Peter to poznal i ze zelených stop na dřevu, které značily, že v materiálu se stále tvoří chlorofyl. Pro muže to byl velký objev. Když pátral dál, nalezl na místě podobné struktury, které tvořily kruh. Evidentně se jednalo o pozůstatky kmenu velmi starého buku.

Vědecké vysvětlení

Lesníkovi po tomto velice zajímavém objevu bylo záhadou, že pozůstatky stromu stále vykazovaly známky života. Vědci poté přišli se zjištěním, že stromy si prakticky i po pokácení vzájemně pomáhají svými kořenovými systémy, a to buď přímo, kdy jejich kořeny prolínají s těmi druhými, nebo nepřímo prostřednictvím obrůstání jiných kořenových struktur.

Stromy fungují jako lidé ve společnosti

Peter je přesvědčen o tom, že stromy fungují jako my lidé. Vzájemně si pomáhají a každý z nich je v lese potřebný pro ty ostatní. Jen několik stromů pohromadě dokáže vytvořit ekosystém, který udržuje stálé klima, zmírňuje extrémní vlivy počasí a udržuje vláhu. Stromy je tedy potřeba zachovat co nejdéle to jde, v nedotčeném stavu. Když nastanou v lese díky kácení velké mezery, může dojít k poškození i dalších stromů, dokonce i těch zdravých.

Les je jako naše společnost. I nemocného člověka mají druzí snahu zachránit, aby mohl opět tvořit komunitu. Peter tvrdí, že strom jako jednotka může oplývat sílou a životem jedině tehdy, když les okolo něj bude v pořádku a zdravý. A to není vše, stromy mají údajně schopnost pociťovat i bolest. Více zajímavostí ze světa přírody se dozvíte v knize Tajný život stromů.

Fotografie: Pixabay