Napětí mezi Ruskem a Českem roste po nových výhrůžkách Moskvy, přesto část domácích politiků stále chce ruské energie.
Vztahy s Ruskem jsou aktuálně napjaté. Máme tady bezpečnostní hrozby, ekonomické argumenty i politické ideologie. A všiml jsem si, že část rozhovorů se až nebezpečně odklání od reality stávající mezinárodní situace. Ruské výhrůžky směrem k evropským státům totiž přichází ve chvíli, kdy naopak někteří čeští politici stále otevřeně mluví o obnově energetické závislosti na Moskvě.
Mezi ekonomikou a bezpečností
Moskva zveřejnila seznam subjektů napojených na výrobu vojenských dronů pro Ukrajinu, přičemž se mezi nimi objevily i dvě české společnosti, jak uvedly Novinky. Následně pak zazněla i varovná slova o možných vojenských útocích právě na ně. V ruském mediálním prostoru se dokonce objevily zmínky o raketách, které by mohly být použity proti evropským zemím, pokud budou dál podporovat Ukrajinu. Česká diplomacie reagovala tím, že si zavolala ruského velvyslance.
Navzdory tomu se část české politické scény staví k situaci dost jinak. Předseda SPD Tomio Okamura už nějakou dobu prosazuje myšlenku obnovení dovozu ruského plynu a ropy. Argumentuje hlavně jejich cenou a dostupností těchto komodit. Ve svých vyjádřeních dokola zdůrazňuje, že by Česká republika měla odebírat energie „od všech, kteří je nabízí“, bez ohledu na geopolitické souvislosti. Myšlenka sice pěkná, ale chvíli, kdy nás Rusko vnímá jako nepřítele, to vypadá jen jako podlézání někomu, kdo o to nestojí.
Podobný postoj zastává i poslanec Miroslav Ševčík (SPD), který zas kritizuje sankční politiku vůči Rusku a tvrdí, že evropské restrikce mají omezený efekt. Další zástupce SPD Jaroslav Foldyna dokonce tvrdí, že současné napětí je normálním důsledkem české podpory Ukrajiny. Podle něj je nutné „počítat s reakcí druhé strany“, čímž naráží na ruské výhrůžky. To ale ignoruje širší bezpečnostní kontext a závazky České republiky v rámci NATO a EU.
Alena Schillerová odhalila plány vlády ohledně důchodové reformy: Bude to úplně jinak, než se tvrdilo
Otázka toho, kdo má pravdu
Opozice vůči těmto názorům je výrazná. Ministerstvo zahraničí označilo ruské hrozby za nepřijatelné a zdůraznilo, že česká pomoc Ukrajině je v souladu s mezinárodním právem. Zároveň připomnělo, že právě ruská agrese vedla k zásadní destabilizaci evropské bezpečnostní architektury, popsaly dále Novinky.
Ekonomičtější pohled nabízí i další politici. Podle Karla Havlíčka (ANO) by návrat k ruským surovinám nepřinesl očekávané zlevnění energií pro domácnosti. Dodal také, že energetický trh v Evropě je dnes z velké části řízen soukromými firmami a mezinárodními kontrakty, nikoli přímými politickými rozhodnutími.
Expremiér Andrej Babiš zase upozornil na to, že řada tvrzení o „levném ruském plynu“ neodpovídá realitě současných tržních mechanismů. Podle něj jde spíše o politickou zkratku než o ekonomicky udržitelný plán. I když on sám má teď problémů až až vzhledem k tomu, že padl Viktor Orbán, přičemž následky může pocítit právě i Babiš, jak jsme psali na SvětěKreativity.cz.
Mezinárodní kontext a bezpečnostní realita
V evropském prostoru převažuje názor, že Rusko stále je obrovskou bezpečnostní hrozbou. Opakované výroky o možném použití vojenské síly proti evropským státům tuto tézi podporují. Česká republika se tak nachází v situaci, kdy musí balancovat mezi energetickou soběstačností a geopolitickou bezpečností.
Zdroj: Autorský text redakce SvětKreativity.cz na základě veřejně dostupných informací z webů Novinky, Novinky, YouTube Televizní noviny
Přidejte svůj názor
Komentovat