Tabulka BMI může pomoci odhalit, zda máte zdravou váhu či nikoli. Podle lékařů však není dobré spoléhat se pouze na ní.
Kolik bych měl vlastně vážit? Na tuto otázku neexistuje jedna univerzální odpověď, která by platila pro všechny. Ideální hmotnost totiž ovlivňuje nejen výška a věk, ale také pohlaví, množství svalů, genetika nebo přirozená stavba těla. Člověk se stejnou výškou může mít úplně jinou zdravou váhu než jeho vrstevník. Pro základní orientaci se používá především BMI, existují ale i další způsoby, jak si udělat lepší představu.
BMI napoví, ale neřekne úplně všechno
Jedním z nejjednodušších způsobů, jak si udělat základní představu o své hmotnosti, je výpočet BMI. Tento ukazatel porovnává dle Národního institutu zdraví (NIH) tělesnou hmotnost s výškou a podle výsledku člověka zařazuje do kategorií podváhy, normální váhy, nadváhy nebo obezity. Za běžné rozmezí se u dospělých považuje BMI od 18,5 do 24,9. Jde však pouze o orientační údaj, který nedokáže rozlišit, zda kilogramy navíc tvoří svaly, nebo tuk. Právě proto může mít například velmi svalnatý sportovec podle BMI nadváhu, přestože je ve skutečnosti ve výborné kondici.
V hlavní roli vejce: Dvoutýdenní jídelníček, který vám pomůže s hubnutím
Velkou roli hraje také věk. S přibývajícími roky se přirozeně mění složení těla a často ubývá svalová hmota. Starší člověk proto může mít relativně nízkou hmotnost, ale přesto vyšší podíl tělesného tuku. Naopak mladý člověk s větším množstvím svalů může vážit více, aniž by to znamenalo zdravotní problém. Orientační hodnoty podle věku proto počítají s mírně odlišnými hranicemi BMI. U lidí ve věku 18 až 24 let se jako normální uvádí BMI přibližně 19 až 24, zatímco u osob nad 65 let zhruba 24 až 29.
V potaz je nutné brát rovněž výšku. Například člověk vysoký 160 centimetrů se podle uvedených doporučení pohybuje v pásmu normální váhy přibližně mezi 49 a 61 kilogramy. U výšky 170 centimetrů jde zhruba o 55 až 69 kilogramů a u 180 centimetrů přibližně o 62 až 78 kilogramů. Tyto hodnoty ale nelze chápat jako přesnou hranici, po jejímž překročení je člověk automaticky nezdravý. Tabulka totiž nezohledňuje věk, pohlaví ani množství svalové hmoty.
Důležité je dle Healthline sledovat i to, kde se v těle tuk ukládá. Člověk může mít podle BMI normální hmotnost, ale pokud má výrazně větší množství tuku kolem břicha, může mít vyšší riziko některých zdravotních problémů. Užitečným orientačním měřítkem je proto poměr pasu k výšce. Jednoduché pravidlo říká, že obvod pasu by měl být menší než polovina tělesné výšky. Na SvětěKreativity.cz jsme například psali příběh o ženě, která vážila 200 kilogramů. Přesto se dokázala změnit.
Zdroj: Autorský text redakce SvětKreativity.cz na základě veřejně dostupných informací z webu Healthline, NIH, YouTube Dr SMART team
Přidejte svůj názor
Komentovat